BLIKAJÍCÍ SANITKA !!!!!
V následujících několika řádcích bych se rád zmínil o problému, který tak trošku trápí nás řidiče sanitek a možná i vás řidiče „obyčejných“ vozidel.
CO DĚLAT KDYŽ POTKÁM VOZIDLO S PRÁVEM PŘEDNOSTI V JÍZDĚ ???
Zákon a vyhláška hovoří jasně – „řidiči ostatních vozidel musí vozidlům s právem přednostní jízdy umožnit bezpečný a plynulý průjezd, a jestliže je to nutné, i zastavit vozidlo na takovém místě, aby jim nepřekážel“!!!
Těmi šílenci, co si zvedají sebevědomí a vyplavují adrenalin tím, že se s námi honí, předjíždějí nás nebo se za námi vyvážejí a řítí se mezi auty – těmi se tady zabývat nebudu, protože jsou nepoučitelní a prohlédnou a pochopí až tehdy když je společně s hasiči vytahujeme ze zdemolovaných vraků – pokud je tedy ještě koho vytahovat.
Domnívám se, že drtivá většina řidičů nemá problém s tím pustit houkající a blikající sanitku – bohužel někdy v dobré víře pomoci, nám situaci spíš ztíží než aby ji ulehčili.
Chtěl bych zde uvést několik příkladů co by asi tak řidič měl dělat pokud se na silnici potká s vozidlem, které má ze zákona přednost v jízdě – ať už je to vozidlo záchranky, hasičů, policie nebo armády.
Pro zjednodušení budu používat jako příklad sanitku, která mi je nejblíže.
V zásadě existují dvě základní možnosti jak se můžete se sanitou potkat – buďto jí vidíte ve zpětném zrcátku, tedy ve svém směru jízdy nebo jí vidíte přímo jak jede v protisměru.
V obou případech bych z pohledu řidiče sanity viděl jako vaší prvotní reakci to, že zapnete výstražná směrová světla. Za prvé tím informujete ostatní řidiče, že se děje něco neočekávaného a mně dáváte najevo, že o mně víte a že se budete snažit umožnit mi průjezd. V obou případech můžete také probliknout dálkovými světly, aby jste mi pomohli v tom, že se o mně dozví co nejdříve všichni řidiči v dohledu. Vím, že ve dne jsou majáky někdy špatně viditelné a siréna je slyšet až na poslední chvíli – proto je důležitá vzájemná „informovanost“ mezi řidiči.
Považuji za hodně problematické používání pravého směrového světla – z praxe vím, že řidič za vámi tento signál chápe jako výzvu – „můžeš mě předjet, já tě pouštím“ – bohužel se málokdo podívá do zrcátka, vyrazí a dostává se přímo do mé jízdní dráhy.
Takže raději než pravý blinkr, zapněte všechny čtyři a problikněte dálková světla.
Pokud uvidíte sanitu za sebou, snažte se co nejdříve zajet nebo raději zastavit co nejvíce u pravého kraje vozovky. Bohužel i toto někdy může způsobit, že mně spíše zbrzdíte – nikdy nezastavujte před nepřehlednou zatáčkou nebo před horizontem – tedy nikdy ne tam kde sami nemáte dostatečný rozhled, protože já jsem na tom ještě hůř. Zde by bylo lepší, kdyby jste raději pokračovali a zastavili až za zatáčkou či horizontem.
V případě, že se potkáme v protisměru a vy vidíte, že v mém směru nikdo nejede, tak klidně pokračujte – jen uberte plyn a pro řidiče za vámi zapněte varovná světla.
Mnohokrát se mi také stalo, že řidič v mém směru jízdy i ten protijedoucí v dobrém úmyslu zastaví, ale bohužel tak, že jsou oba řidiči na stejné úrovni a já nemám šanci mezi nimi projet a tak tam všichni stojíme a já čekám, který z nich se první pohne – takže – oba co nejdříve k pravému kraji, ale néééé vedle sebe.
Samozřejmě jsou i jiné situace, kdy mi naopak řidiči uhýbají do středu, ale to už jsou spíše specifikace pro jízdu ve městě, kde jsou ostrůvky a podobné „radosti“.
Takže v krátkosti, co já považuju za nejlepší reakci řidiče, který potká sanitku na běžné okresce mimo město – ČTYŘI VAROVNÁ SVĚTLA – PROBLIKÁVÁNÍ DÁLKOVÝMI SVĚTLY (ve dne) – ZPOMALIT nebo ZASTAVIT NA VHODNÉM MÍSTĚ CO NEJVÍCE VPRAVO.
A na závěr – věřte mi, že někdy na našem rychlém průjezdu závisí lidský život – my nikdy nevíme k čemu jedeme – máme prvotní informace, ale situace se může dramaticky změnit během několika vteřin a sám za sebe mohu napsat, že jízda pod majákama není žádná legrace a i já se chci po směně dostat k rodině v pořádku, stejně jako vy. Proto buďte k autům se zapnutými majáky ohleduplní – jednou můžeme jet i k vám – což samozřejmě nikomu nepřeji, ale lidské tělo je složitá a všeho schopná „mašinka“, která se porouchá během okamžiku v jakémkoliv věku.
Vše co jsem zde napsal jsou jen a jen moje osobní názory a nerad bych aby se za ně někdo schovával – jsou to jen postřehy z praxe a možná takový malý impuls k diskusi na těchto stránkách. Rád zodpovím případné dotazy nebo nejasnosti (i třeba z prostředí autoškoly) a na co nebudu znát odpověď se pokusím získat informace u zainteresovanějších osob.
Nebo diskutujte mezi sebou – člověk není vševědoucí a víc hlav víc ví.